Výstava obrazů Stanislava Havlíka: Ohlédnutí za malováním do čtverce

Čt 11. 05. 2023 | 18:00 - Čt 22. 06. 2023 | 17:00 Společenské centrum Brno-sever

Výstava bude otevřena v pracovních dnech od 9 do 17 hodin.

Vernisáž : 11. 5. 2023 v 18:00

Stanislav Havlík, výtvarný pedagog, malíř a grafik

Celá expozice OHLÉDNUTÍ ZA MALOVÁNÍM DO ČTVERCE je průřezem hlavními cíli a náměty malířovy tvorby za uplynulé čtvrtstoletí i posilou a motivací pro jeho další práci.

Stanislav Havlík se narodil 16.3.1939 v malé obci Obora u Boskovic, ale vyrůstal v Bořitově. Po gymnaziálních studiích v Blansku vystudoval učitelství výtvarné výchovy na Filozofické fakultě PU v Olomouci. V roce 1960 nastoupil na umístěnku ve slezském Hlučíně a jako profesor kreslení učil postupně na základní škole, gymnáziu a lidové škole umění. Posledních 20 let pak působil jako ředitel pozdější základní umělecké školy. Podporoval mimoškolní aktivity, organizoval koncerty a výstavy, založil komorní orchestr učitelů, studentů, absolventů i profesionálů (jako amatér v něm hrál na violu).

Ve volném čase byl výtvarně velmi činný (fotografie, karikatury, kresby, linoryty a především olejomalba). Malbě se věnoval hlavně během prázdninových pobytů na chalupě pod Javorovým vrchem u Třince. Byl členem výtvarné Skupiny X v Opavě, od osmdesátých let vystavoval své oleje častěji sám. Do dnešního dne už připravil přes stovku samostatných výstav a zúčastnil se téměř 30 výstav společných.

Po odchodu do důchodu v roce 2000 a přesídlení do Brna se výtvarným činnostem, básnické tvorbě a výstavním aktivitám věnuje Stanislav Havlík daleko systematičtěji a četněji. Návrat do rodného kraje mu neobyčejně svědčí, přináší nové podněty a dodává síly. Během posledních dvaceti let se jeho tvorba rozvíjela ve formě i obsahu. Můžeme vysledovat prohlubování jeho techniky malby olejem na sololitový podklad, který dovoluje rytí kontur nebo detailů. Celkově měla tato malba určitou příbuznost s grafikou potlačením barevnosti, ale v současnosti vidíme výrazné posílení úlohy barvy.

Tematicky se malíř zaměřoval na několik oblastí. Hlavně to byly náměty hudební (často s vlepenými party), biblické, symbolická zátiší nebo architektura krajiny. Jako milé potěšení maloval PŘÍBĚHY KVĚTIN (alegorie doprovázené vlastními verši), ilustračně pracoval na obrazech k několika básním z KYTICE K.J. Erbena či starořeckým bájím.

Na řadě výstav Havlík představil také experimenty s figurou – pokud lze označit za postavy panáky, přes které děti přeskakují z políčka na políčko. Jsou to obrazy s postavami milenců, andělů, rodin s dětmi, pro jejichž názvy objevil jako literární doprovod starou japonskou básnickou formu HAIKU (zvukomalebné trojverší s počty slabik 5–7–5). Rodným krajem a dávnými vzpomínkami je inspirován cyklus LISTY Z DOMOVA a často je zpracováván motiv KŘÍŽŮ. Jako tematický okruh zajímá autora také stará řecká problematika KVADRATURY KRUHU.

Posledních pět let provází autora tématika hvězd, komet, mlhovin, souhvězdí, nových objevů. Jen zlomkovitě zachycuje jejich velebnost a tajemnost v HLUBINÁCH VESMÍRU. Loňskou tvorbu reprezentují obrazy známých souhvězdí s pozadím hvězdných mlhovin.

Souběžně zpracovává malíř také pohled na zem a nahlíží KRAJINY Z VÝŠKY (Noční město, Horské jezero…), jako by fotografoval z dronu. Tyto metrové obrazy si říkají o instalaci vodorovně ve výši kolen, aby se prohloubil dojem z obrazu.

Ve stejném formátu jsou také obrazy cyklu POHLEDY Z OKNA (okno ateliéru za deště, pohled z dílny do polí, chrámová okna…). Jsou sice dosti popisné – ale většinou smyšlené – nesou ilustrační poetický náboj. Čistě symbolické jsou poslední obrazy z řady KÁMEN NA KAMENI, kde realistický záznam povrchu kvádrů má příjemně posilovat jakási dnešní podobenství (Věčný oheň, Studený oheň…).

Stanislav Havlík si vlastním nákladem vydal zajímavou knížku VERŠE POD OBRAZ, která uvádí přes šedesát reprodukcí obrazů

doprovázených vlastními verši.